Významné osobnosti
Jan Veselý
zakladatel bohdanečských lázní, čestný občan města
* 20. 5. 1855 v Bohdanči
† 12. 9. 1920 ve Svítkově, pochován v Bohdanči
Po ukončení studií se Veselý stává nájemcem rybničního hospodářství v Bohdanči. Na sklonku 19. století posílá na rozbor do Vídně vzorky rašeliny z nedalekých Libišan. Výsledky potvrzují, že rašelina má významné léčivé účinky, Veselý zahajuje v r. 1896 výstavbu lázní. První sezóna byla slavnostně otevřena o rok později. 17.7.1921 byla na lázeňském domě čp. 7 slavnostně odhalena pamětní deska Jana Veselého.
Josef Peška, pseudonym Karel Šípek
ředitel školy, humoristický spisovatel, překladatel a divadelní kritik
* 17. 3.1857 v Bohdanči
† 12. 2.1923 v Bohdanči
Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.
Josef Jaroslav Langer
významný český básník, zakladatel divadelní přehlídky Langrův divadelní Bohdaneč
* 12. 11.1806 v Bohdanči
† 28. 4. 1846 v Bohdanči
K dílům Josefa Jaroslava Langera patří rukopis Kopřivy, Bohdanecký rukopis, politicko-vlastenecká satira Den v Kocourkově a poslední dílo České krakováčky - krátké melodické verše, které tvořil přímo při tanci na tanečních zábavách (tzv. merendách, kde se tančil také polský krakováček). Jistou dobu pracoval Langer jako spoluredaktor "Čechoslava". V srpnu 1894 mu byla na domě čp. 7 na náměstí odhalena pamětní deska, ulice směrem na Hradec Králové nese jeho jméno.
František Veselý
starosta a čestný občan města
* 1. 1. 1862 v Bohdanči čp.88
† 16. 5. 1952
František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
architekt, představitel kubismu a rondokubismu
* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče
† 10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze
Josef Gočár byl v roce 2000 v odborné anketě zvolen největší osobností české architektury 20. století. V letech 2001-2005 vydala Česká národní banka cyklus deseti zlatých mincí pojmenovaný Deset století architektury. Devátá zlatá mince s motivem Gočárova lázeňského domu, vydaná v dubnu 2005, byla věnována období kubismu. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček.
Stopa Josefa Gočára v Lázních Bohdanči:
Hrobka rodiny Gočárových (1904) - starý hřbitov
Městský vodojem (1910 - 1911) - čtvrť Na Lužci v bývalém vojenském areálu, svému účelu sloužil vodojem až do roku 1980
Kasárna hulánského pluku (1911 - 1912) - čtvrť Na Lužci, dnes slouží objekty k obytným a komerčním účelům
Lázeňský dům (1912 - 1913) – areál lázní čp. 209, významná stavba kubistické architektury, původnímu účelu slouží dodnes
Penzion Jana Veselého (1915 - 1916) – Masarykovo nám. čp. 87, dnes penzion Škroup, slouží jako obytný dům
Dům Anny a Františka Gastgebových (1930) – Dukelská ulice čp. 280, dům stále slouží k bydlení
Gočárova ulice – po Josefu Gočárovi je pojmenována jedna z bohdanečských ulic
Josef Heřman
bohdanečský obchodník - drogista a fotograf
* 12. 5. 1858 v Bohdanči
† 25. 8. 1923 v Bohdanči
Josef Heřman je autorem mnoha dobových fotografií města z přelomu 19. a 20. století. Rod Heřmanů je spjat s domem čp. 112 na náměstí, který je nejstarším domem v Bohdanči. Charakterizuje jej typické renesanční terakotové ostění, postaven byl v roce 1520. V současné době je v přízemí domu provozována cukrárna potomky rodu Heřmanů.
Oldřich Heřman
bohdanečský divadelní ochotník a fotograf, aktivní člen Sokola
* 30. 6. 1890 v Bohdanči
† 19. 9. 1973 v Bohdanči
Oldřich Heřman pokračoval po svém otci v obchodní a fotografické činnosti.
Prof. RNDr. Emil Hadač, DRSc.
botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd
* 10. 5. 1914 v Bohdanči
† 23. 4. 1973 v Praze
Profesor Hadač vyučoval na Pedagogické fakultě v Plzni, působil jako hostující profesor na College of Sciences v Bagdádu. V letech 1936-1937 pracoval na Islandu a v roce 1939 na Špicberkách. Přispěl k poznání arktické flory cévnatých rostlin a lze jej považovat za zakladatele arktické fytocenologie. V roce 1948 vedl českou biologickou expedici na Island a účastnil se také slovensko-české hydrobiologické expedice na Špicberky v roce 1985. V roce 1994 převzal Cenu ministra životního prostředí za mimořádný přínos životnímu prostředí.
Jaroslav Polák
jeden ze zakladatelů skautingu v Bohdanči, dlouholetý vedoucí střediska Junák v Lázních Bohdanči, zakladatel a první předseda místního Klubu důchodců
* 27. 4. 1923 v Bohdanči
† 2. 8. 1995 v Pardubicích
plk. Karel Tiller
velitel jezdeckých kasáren v Bohdanči v roce 1922
*10. 4. 1882 v Praze
† 26. 1. 1974 v Anglii
Až do roku 1941, kdy došlo k odhalení, byl aktivním členem ilegální skupiny napojené na generála Bílého, jednoho z vedoucích činitelů Obrany národa. Za války byl vězněn.
František Vosáhlo
vedoucí úředník správy města, archivář, kronikář, regionální vlastivědný pracovník
* 1. 5. 1890 v Praze
† 13. 1. 1981 v Bohdanči
František Vosáhlo přišel do Bohdanče před první sv. válkou. V mládí byl nadšeným sportovcem (člen AC Sparta), členem Sokola i trenérem ženské házené. Působil v divadelním spolku jako režisér a herec, byl členem myslivecké společnosti, rybářského a zahrádkářského spolku. Jeho celoživotním zájmem byla historie.
Adolf Hraba
porybný rybníkářství v Bohdanči, odbojový pracovník
* 1. 4. 1901
† 25. 12. 1942 v Osvětimi
Manželé Hrabovi poskytli ve svém domě Na Sádkách azyl Jiřímu Potůčkovi, telegrafistovi paraskupiny Silver A. Ten odtud odvysílal do Londýna v souhrnu 24 hodin zpráv. V červnu 1942 byl Adolf Hraba zatčen.
MUDr. Rudolf Průcha
lázeňský a státní obvodní lékař, člen odbojové organizace Obrana národa
* 4. 3. 1889 v Kocelovicích
† 11. 5. 1945 v Amberku
Zemřel na infekci v Amberku na cestě z koncentračního tábora. Pamětní deska Rudolfa Průchy je umístěna na budově čp. 86 na Masarykově náměstí.
Jan Hromádko
bohdanečský poštmistr, člen odbojové organizace Obrana národa
* 16. 10. 1891 v Bohdanči
† 15. 10. 1943 popraven v Drážďanech
Jan Hromádko byl veřejně činný především jako sokol, hudebník v souboru Škroup, v obecním zastupitelstvu a v okresní komisi, která realizovala rozšíření pardubické nemocnice. Za svou protinacistickou odbojovou činnost byl popraven v Drážďanech. Pamětní deska Jana Hromádka je umístěna v chodníku před vchodem na poštu, Masarykovo nám. čp. 47.
František Veselý
starosta a čestný občan města
* 1. 1. 1862 v Bohdanči čp. 88
† 16. 5. 1952
František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče, v letech 1915-1919 působil jako lékař a ředitel městských lázní Bohdaneč. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
architekt, představitel kubismu a rondokubismu
* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče
†10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze
Josef Peška, pseudonym Karel Šípek
ředitel školy, humoristický spisovatel, překladatel a divadelní kritik
* 17. 3.1857 v Bohdanči
† 12. 2.1923 v Bohdanči
Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.
† 12. 2.1923 v Bohdanči
† 12. 2.1923 v Bohdanči
Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.
Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.
Josef Jaroslav Langer
významný český básník, zakladatel divadelní přehlídky Langrův divadelní Bohdaneč
* 12. 11.1806 v Bohdanči
†28. 4. 1846 v Bohdanči
K dílům Josefa Jaroslava Langera patří rukopis Kopřivy, Bohdanečský rukopis, politicko-vlastenecká satira Den v Kocourkově a poslední dílo České krakováčky - krátké melodické verše, které tvořil přímo při tanci na tanečních zábavách (tzv. merendách, kde se mimo jiné tančil také polský krakováček).Jistou dobu pracoval Langer jako spoluredaktor "Čechoslava".
V srpnu 1894 mu byla na rodném domě čp. 7 na náměstí odhalena pamětní deska, ulice směrem na Hradec Králové nese jeho jméno.
František Veselý
starosta a čestný občan města
* 1. 1. 1862 v Bohdanči čp. 88
† 16. 5. 1952
František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče, v letech 1915-1919 působil jako lékař a ředitel městských lázní Bohdaneč. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.
Prof. Ing. arch. Josef Gočár
architekt, představitel kubismu a rondokubismu
* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče
†10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze
Josef Gočár byl v roce 2000 v odborné anketě zvolen největší osobností české architektury 20. století. V letech 2001-2005 vydala Česká národní banka cyklus deseti zlatých mincí pojmenovaný Deset století architektury. Devátá zlatá mince s motivem Gočárova lázeňského domu, vydaná v dubnu 2005, byla věnována období kubismu. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček.
Stopa Josefa Gočára v Lázních Bohdanči
Hrobka rodiny Gočárových (1904) - starý hřbitov
Městský vodojem (1910 - 1911) - čtvrť Na Lužci v bývalém vojenském areálu, svému účelu sloužil až do roku 1980
Kasárna hulánského pluku (1911 - 1912) - čtvrť Na Lužci, dnes slouží objekty k obytným a komerčním účelům
Lázeňský dům (1912 - 1913) – areál lázní čp. 209, významná stavba kubistické architektury, původnímu účelu slouží dodnes
Penzion Jana Veselého (1915 - 1916) – Masarykovo nám. čp. 87, dnes penzion Škroup, slouží jako obytný dům
Gočárova ulice – po Josefu Gočárovi je pojmenována jedna z bohdanečských ulic
* 12. 5. 1858 v Bohdanči
† 25. 8. 1923 v Bohdanči
Rod Heřmanů je spjat s domem čp. 112 na náměstí, který je nejstarším domem v Bohdanči. Charakterizuje jej typické renesanční terakotové ostění, postaven byl v roce 1520. V současné době je v přízemí domu provozována cukrárna potomky rodu Heřmanů.
* 30. 6. 1890 v Bohdanči
† 19. 9. 1973 v Bohdanči
prof. RNDr. Emil Hadač, DrSc.
botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd
prof. RNDr. Emil Hadač, DrSc.
botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd
* 10. 5. 1914 v Bohdanči
† 23. 4. 2003 v Praze† 23. 4. 1973 v Praze
Profesor Hadač vyučoval na Pedagogické fakultě v Plzni, působil jako hostující profesor na College of Sciences v Bagdádu. V letech 1936-1937 pracoval na Islandu a v roce 1939 na Špicberkách. Přispěl k poznání arktické flory cévnatých rostlin a lze jej považovat za zakladatele arktické fytocenologie. V roce 1948 vedl českou biologickou expedici na Island a účastnil se také slovensko-české hydrobiologické expedice na Špicberky v roce 1985. V roce 1994 převzal Cenu ministra životního prostředí za mimořádný přínos životnímu prostředí.
Jaroslav Polák
jeden ze zakladatelů skautingu v Bohdanči, zakladatel a první předseda místního Klubu důchodců
* 27. 4. 1923 v Bohdanči
† 2. 8. 1995 v Pardubicích
plk. Karel Tiller
velitel jezdeckých kasáren v Bohdanči v roce 1922
Až do roku 1941, kdy došlo k odhalení, byl aktivním členem ilegální skupiny napojené na generála Bílého, jednoho z vedoucích činitelů Obrany národa. Za války byl vězněn.
František Vosáhlo
vedoucí úředník správy města, archivář, kronikář, regionální vlastivědný pracovník
* 1. 5. 1890 v Praze
† 13. 1. 1981 v Bohdanči
František Vosáhlo přišel do Bohdanče před první sv. válkou. V mládí byl nadšeným sportovcem (člen AC Sparta), členem Sokola i trenérem ženské házené. Působil v divadelním spolku jako režisér a herec, byl členem myslivecké společnosti, rybářského a zahrádkářského spolku. Jeho celoživotním zájmem byla historie.
Adolf Hraba
porybný Rybníkářství v Bohdanči, odbojový pracovník
* 1. 4. 1901
†25. 12. 1942 v Osvětimi
Manželé Hrabovi poskytli ve svém domě Na Sádkách azyl Jiřímu Potůčkovi, telegrafistovi paraskupiny Silver A. Ten odtud odvysílal do Londýna v souhrnu 24 hodin zpráv. V červnu 1942 byl Adolf Hraba zatčen.
MUDr. Rudolf Průcha
lázeňský a státní obvodní lékař, člen odbojové organizace Obrana národa
* 4. 3. 1889 v Kocelovicích
† 11. 5. 1945 v Amberku
Zemřel na infekci v Amberku na cestě z koncentračního tábora. Pamětní deska Rudolfa Průchy je umístěna na budově čp. 86 na Masarykově náměstí.
Jan Hromádko
bohdanečský poštmistr, člen odbojové organizace Obrana národa
* 16. 10. 1891 v Bohdanči
† 15. 10. 1943 popraven v Drážďanech
Jan Hromádko byl veřejně činný především jako sokol, hudebník v souboru Škroup, v obecním zastupitelstvu a v okresní komisi, která realizovala rozšíření pardubické nemocnice. Za svou protinacistickou odbojovou činnost byl popraven v Drážďanech. Pamětní deska Jana Hromádka je umístěna na budově městského úřadu, Masarykovo nám. 41.