Významné osobnosti

Jan VeselýJan Veselý
zakladatel bohdanečských lázní, čestný občan města
*  20. 5. 1855 v Bohdanči 
† 12. 9. 1920 ve Svítkově, pochován v Bohdanči
Po ukončení studií se Veselý stává nájemcem rybničního hospodářství v Bohdanči. Na sklonku 19. století posílá na rozbor do Vídně vzorky rašeliny z nedalekých Libišan. Výsledky potvrzují, že rašelina má významné léčivé účinky, Veselý zahajuje v r. 1896 výstavbu lázní. První sezóna byla slavnostně otevřena o rok později. 17.7.1921 byla na lázeňském domě čp. 7 slavnostně odhalena pamětní deska Jana Veselého.    

Josef PeškaJosef Peška, pseudonym Karel Šípek
ředitel školy, humoristický spisovatel, překladatel a divadelní kritik
* 17. 3.1857 v Bohdanči
† 12. 2.1923 v Bohdanči
Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.


 
 
Josef Jaroslav LangerJosef Jaroslav Langer

významný český básník, zakladatel divadelní přehlídky Langrův divadelní Bohdaneč
* 12. 11.1806 v Bohdanči
† 28.  4. 1846 v Bohdanči
K dílům Josefa Jaroslava Langera patří rukopis Kopřivy, Bohdanečský rukopis, politicko-vlastenecká satira Den v Kocourkově a poslední dílo České krakováčky - krátké melodické verše, které tvořil přímo při tanci na tanečních zábavách (tzv. merendách, kde se tančil také polský krakováček). Jistou dobu pracoval Langer jako spoluredaktor "Čechoslava". V srpnu 1894 mu byla na rodném domě čp. 7 na náměstí odhalena pamětní deska, ulice směrem na Hradec Králové nese jeho jméno.

František Veselý
starosta a čestný občan města
* 1. 1. 1862 v Bohdanči čp.88 
† 16. 5. 1952
František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.

Josef GočárProf. Ing. arch. Josef Gočár 
architekt, představitel kubismu a rondokubismu
* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče
† 10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze
Josef Gočár byl v roce 2000 v odborné anketě zvolen největší osobností české architektury 20. století. V letech 2001-2005 vydala Česká národní banka cyklus deseti zlatých mincí pojmenovaný Deset století architektury. Devátá zlatá mince s motivem Gočárova lázeňského domu, vydaná v dubnu 2005, byla věnována období kubismu. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček.

Stopa Josefa Gočára v Lázních Bohdanči:
Hrobka rodiny Gočárových
(1904) - starý hřbitov
Městský vodojem
(1910 - 1911) - čtvrť Na Lužci v bývalém vojenském areálu, svému účelu sloužil vodojem až do roku 1980
Kasárna
hulánského pluku (1911 - 1912) - čtvrť Na Lužci, dnes slouží objekty k obytným a komerčním účelům
Lázeňský dům
(1912 - 1913) – areál lázní čp. 209, významná stavba kubistické architektury, původnímu účelu slouží dodnes
Penzion Jana Veselého
(1915 - 1916) – Masarykovo nám. čp. 87, dnes penzion Škroup, slouží jako obytný dům
Dům Anny a Františka Gastgebových
(1930) – Dukelská ulice čp. 280, dům stále slouží k bydlení
Gočárova ulice
– po Josefu Gočárovi je pojmenována jedna z bohdanečských ulic

Josef HeřmanJosef Heřman
bohdanečský obchodník - drogista a fotograf
*
12. 5. 1858 v Bohdanči
† 25. 8. 1923 v Bohdanči
Josef Heřman  je autorem mnoha dobových fotografií města z přelomu 19. a 20. století. Rod Heřmanů je spjat s domem čp. 112 na náměstí, který je nejstarším domem v Bohdanči. Charakterizuje jej typické renesanční terakotové ostění, postaven byl v roce 1520. V současné době je v přízemí domu provozována cukrárna potomky rodu Heřmanů.

Oldřich HeřmanOldřich Heřman
bohdanečský divadelní ochotník a fotograf, aktivní člen Sokola 
* 30. 6. 1890 v Bohdanči 
† 19. 9. 1973 v Bohdanči
Oldřich Heřman pokračoval po svém otci v obchodní a fotografické činnosti.


 
 
Emil HadačProf. RNDr. Emil Hadač, DRSc.

botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd
* 10. 5. 1914 v Bohdanči 
† 23. 4. 1973 v Praze
Profesor Hadač vyučoval na Pedagogické fakultě v Plzni, působil jako hostující profesor na College of Sciences v Bagdádu. V letech 1936-1937 pracoval na Islandu a v roce 1939 na Špicberkách. Přispěl k poznání arktické flory cévnatých rostlin a lze jej považovat za zakladatele arktické fytocenologie. V roce 1948 vedl českou biologickou expedici na Island a účastnil se také slovensko-české hydrobiologické expedice na Špicberky v roce 1985. V roce 1994 převzal Cenu ministra životního prostředí za mimořádný přínos životnímu prostředí.

Jaroslav PolákJaroslav Polák
jeden ze zakladatelů skautingu v Bohdanči, dlouholetý vedoucí střediska Junák v Lázních Bohdanči, zakladatel a první předseda místního Klubu důchodců
* 27. 4. 1923 v Bohdanči 
† 2. 8. 1995 v Pardubicích


 
 
 plk. Karel Tiller
velitel jezdeckých kasáren v Bohdanči v roce 1922
*
10. 4. 1882 v Praze 
† 26. 1. 1974 v Anglii
Až do roku 1941, kdy došlo k odhalení, byl aktivním členem ilegální skupiny napojené na generála Bílého, jednoho z vedoucích činitelů Obrany národa. Za války byl vězněn.

František Vosáhlo
vedoucí úředník správy města, archivář, kronikář, regionální vlastivědný pracovník
1. 5. 1890 v Praze
13. 1. 1981 v Bohdanči
František Vosáhlo přišel do Bohdanče před první sv. válkou. V mládí byl nadšeným sportovcem (člen AC Sparta), členem Sokola i trenérem ženské házené. Působil v divadelním spolku jako režisér a herec, byl členem myslivecké společnosti, rybářského a zahrádkářského spolku. Jeho celoživotním zájmem byla historie.

Adolf HrabaAdolf Hraba
porybný rybníkářství v Bohdanči, odbojový pracovník
*
1.  4. 1901
† 25. 12. 1942 v Osvětimi
Manželé Hrabovi poskytli ve svém domě Na Sádkách azyl Jiřímu Potůčkovi, telegrafistovi paraskupiny Silver A. Ten odtud odvysílal do Londýna v souhrnu 24 hodin zpráv. V červnu 1942 byl Adolf Hraba zatčen.


 
 
MUDr. Rudolf PrůchaMUDr. Rudolf Průcha

lázeňský a státní obvodní lékař, člen odbojové organizace Obrana národa
4. 3. 1889 v Kocelovicích
11. 5. 1945 v Amberku
Zemřel na infekci v Amberku na cestě z koncentračního tábora. Pamětní deska Rudolfa Průchy je umístěna na budově čp. 86 na Masarykově náměstí.


 
 
 
Jan HromádkoJan Hromádko

bohdanečský poštmistr, člen odbojové organizace Obrana národa
*
16. 10. 1891 v Bohdanči
15. 10. 1943 popraven v Drážďanech
Jan Hromádko byl veřejně činný především jako sokol, hudebník v souboru Škroup, v obecním zastupitelstvu a v okresní komisi, která realizovala rozšíření pardubické nemocnice. Za svou protinacistickou odbojovou činnost byl popraven v Drážďanech. Pamětní deska Jana Hromádka je umístěna na budově městského úřadu, Masarykovo nám. 41.

X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X

František Veselý

starosta a čestný občan města

*    1. 1. 1862 v Bohdanči čp. 88

† 16. 5. 1952

František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče, v letech 1915-1919 působil jako lékař a ředitel městských lázní Bohdaneč. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.

X
X

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

architekt, představitel kubismu a rondokubismu

* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče

10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze  

Josef Peška, pseudonym Karel Šípek

ředitel školy, humoristický spisovatel, překladatel a divadelní kritik

* 17. 3.1857 v Bohdanči

† 12. 2.1923 v Bohdanči

Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.

† 12. 2.1923 v Bohdanči

† 12. 2.1923 v Bohdanči

Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.

X
12. 2.1923 v Bohdanči
X

Josef Peška byl mistrem svěžího humoru v podání figurek z pražského a polabského prostředí. Je autorem celé řady humoristických knih, několika divadelních veseloher a libret k operám Karla Kovařovice Psohlavci a Na starém bělidle.

Josef Jaroslav Langer

významný český básník, zakladatel divadelní přehlídky Langrův divadelní Bohdaneč

* 12. 11.1806 v Bohdanči

28. 4. 1846 v Bohdanči

K dílům Josefa Jaroslava Langera patří rukopis Kopřivy, Bohdanečský rukopis, politicko-vlastenecká satira Den v Kocourkově a poslední dílo České krakováčky - krátké melodické verše, které tvořil přímo při tanci na tanečních zábavách (tzv. merendách, kde se mimo jiné tančil také polský krakováček).Jistou dobu pracoval Langer jako spoluredaktor "Čechoslava".

V srpnu 1894 mu byla na rodném domě čp. 7 na náměstí odhalena pamětní deska, ulice směrem na Hradec Králové nese jeho jméno.

František Veselý

starosta a čestný občan města

*    1. 1. 1862 v Bohdanči čp. 88

16. 5. 1952

František Veselý byl v letech 1908-1914 starostou Bohdanče, v letech 1915-1919 působil jako lékař a ředitel městských lázní Bohdaneč. V roce 1919 zřídil ve městě továrnu na hospodářské stroje.

Prof. Ing. arch. Josef Gočár

architekt, představitel kubismu a rondokubismu

* 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče

10. 9. 1945 v Jičíně, pochován na vyšehradském Slavíně v Praze  

Josef Gočár byl v roce 2000 v odborné anketě zvolen největší osobností české architektury 20. století. V letech 2001-2005 vydala Česká národní banka cyklus deseti zlatých mincí pojmenovaný Deset století architektury. Devátá zlatá mince s motivem Gočárova lázeňského domu, vydaná v dubnu 2005, byla věnována období kubismu. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček.

Stopa Josefa Gočára v Lázních Bohdanči

Hrobka rodiny Gočárových (1904) - starý hřbitov

Městský vodojem (1910 - 1911) -  čtvrť Na Lužci v bývalém vojenském areálu, svému účelu sloužil až do roku 1980

Kasárna hulánského pluku (1911 - 1912) - čtvrť Na Lužci, dnes slouží objekty k obytným a komerčním účelům
Lázeňský dům (1912 - 1913) – areál lázní čp. 209, významná stavba kubistické architektury, původnímu účelu slouží dodnes
Penzion Jana Veselého (1915 - 1916) – Masarykovo nám. čp. 87, dnes penzion Škroup, slouží jako obytný dům

Dům Anny a Františka  Gastgebových (1930) – Dukelská ulice čp. 280, dům stále slouží k bydlení
Gočárova ulice – po Josefu Gočárovi je pojmenována jedna z bohdanečských ulic

* 12. 5. 1858 v Bohdanči

25. 8. 1923 v Bohdanči

 

Rod Heřmanů je spjat s domem čp. 112 na náměstí, který je nejstarším domem v Bohdanči. Charakterizuje jej typické renesanční terakotové ostění, postaven byl v roce 1520. V současné době je v přízemí domu provozována cukrárna potomky rodu Heřmanů.

 

* 30. 6. 1890 v Bohdanči

19. 9. 1973 v Bohdanči

prof. RNDr. Emil Hadač, DrSc.

botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd

prof. RNDr. Emil Hadač, DrSc.

botanik, geobotanik a krajinný ekolog, vědecký pracovník české Akademie věd

* 10. 5. 1914 v Bohdanči

23. 4. 2003 v Praze
23. 4. 2003 v Praze
† 23. 4. 2003 v Praze

23. 4. 1973 v Praze

Profesor Hadač vyučoval na Pedagogické fakultě v Plzni, působil jako hostující profesor na College of Sciences v Bagdádu. V letech 1936-1937 pracoval na Islandu a v roce 1939 na Špicberkách. Přispěl k poznání arktické flory cévnatých rostlin a lze jej považovat za zakladatele arktické fytocenologie. V roce 1948 vedl českou biologickou expedici na Island a účastnil se také slovensko-české hydrobiologické expedice na Špicberky v roce 1985. V roce 1994 převzal Cenu ministra životního prostředí za mimořádný přínos životnímu prostředí.

Jaroslav Polák

jeden ze zakladatelů skautingu v Bohdanči, zakladatel a první předseda místního Klubu důchodců

* 27. 4. 1923 v Bohdanči

 2. 8. 1995 v Pardubicích

plk. Karel Tiller

velitel jezdeckých kasáren v Bohdanči v roce 1922

* 10. 4. 1882 v Praze

26. 1. 1974 v Anglii

Až do roku 1941, kdy došlo k odhalení, byl aktivním členem ilegální skupiny napojené na generála Bílého, jednoho z vedoucích činitelů Obrany národa. Za války byl vězněn.

 

František Vosáhlo

vedoucí úředník správy města, archivář, kronikář, regionální vlastivědný pracovník

*    1. 5. 1890 v Praze

13. 1. 1981 v Bohdanči

František Vosáhlo přišel do Bohdanče před první sv. válkou. V mládí byl nadšeným sportovcem (člen AC Sparta), členem Sokola i trenérem ženské házené. Působil v divadelním spolku jako režisér a herec, byl členem myslivecké společnosti, rybářského a zahrádkářského spolku. Jeho celoživotním zájmem byla historie.

 

Adolf Hraba

porybný Rybníkářství v Bohdanči, odbojový pracovník

*  1.   4. 1901

25. 12. 1942 v Osvětimi

Manželé Hrabovi poskytli ve svém domě Na Sádkách azyl Jiřímu Potůčkovi, telegrafistovi paraskupiny  Silver A. Ten odtud odvysílal do Londýna v souhrnu 24 hodin zpráv. V červnu 1942 byl Adolf Hraba zatčen.

MUDr. Rudolf Průcha

lázeňský a státní obvodní lékař, člen odbojové organizace Obrana národa

*   4. 3. 1889 v Kocelovicích

11. 5. 1945 v Amberku

Zemřel na infekci v Amberku na cestě z koncentračního tábora. Pamětní deska Rudolfa Průchy je umístěna na budově  čp. 86 na Masarykově náměstí.

Jan Hromádko

bohdanečský poštmistr, člen odbojové organizace Obrana národa

* 16. 10. 1891 v Bohdanči

15. 10. 1943 popraven v Drážďanech

Jan Hromádko byl veřejně činný především jako sokol, hudebník v souboru Škroup, v obecním zastupitelstvu a v okresní komisi, která realizovala rozšíření pardubické nemocnice. Za svou protinacistickou odbojovou činnost byl popraven v Drážďanech. Pamětní deska Jana Hromádka je umístěna na budově městského úřadu, Masarykovo nám. 41.