Geografie

Zeměpisná šířka: 50° 4' 35" North 
Zeměpisná délka
: 15° 40' 56" East 
Nadmořská výška: 
217 - 230,6 m 
Katastrální rozloha: 
2 178 ha
 

Město Lázně Bohdaneč se rozkládá v Polabské kotlině, z geomorfologického pohledu leží v soustavě Česká tabule, v provincii Česká vysočina. Skalní podloží tvoří sedimentární horniny z období svrchní křídy, horní vrstvy tvoří převážně slínovce a jílovce. V období třetihor podle puklin v sedimentech pronikala láva, nepronikla však až na povrch a díky působení eroze a následného odnosu slínovců došlo k odhalení těles výrazně převyšujících terén. Tímto způsobem vznikla geologická dominanta našeho kraje Kunětická hora (307 m n.m.). Severně od Bohdanče došlo v minulosti v opuštěných korytech řeky Labe k vytvoření slatiny, která dala vzniknout v 90. letech 19. století  místním lázním a dodnes se využívá k léčebným účelům. Většina města leží v nadmořské výšce kolem 217 m, pouze části města V Ráji a Na Lužci přecházejí až do výšky 230,6 m. Roční úhrn srážek v Lázních Bohdanči se pohybuje v rozmezí 600 - 700 mm, průměrná roční teplota vzduchu byla 10 - 12°C (oba údaje platí pro rok 2014). Okolí města svým charakterem spadá do teplé a suché klimatické oblasti, převládají zimy s krátkým trváním sněhové pokrývky, převládající směry větru jsou SZ, Z, S, a JV.

 geografická mapa pardubického kraje

Severozápadně od Lázní Bohdanče se nachází Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka, která tvoří součást systému Natura 2000. Bohdanečský rybník byl založen před rokem 1480 na místě původní osady Pěžice a patří tak v soustavě pernštejnských rybníků mezi nejstarší. Leží v nadmořské výšce 218 m n. m., má rozlohu 158 ha. Spolu s přilehlými Zábranskými rybníky náleží k Ptačí oblasti Bohdanečský rybník. Zdejší rybníky jsou napájeny vodou Opatovického kanálu, který je zároveň technickou památkou. Silnici III. třídy vedoucí do obce Neratov lemuje dubová alej, která byla v minulosti prohlášená jako významný krajinný prvek (VKP) a patří mezi tři nejvýznamnější aleje Pardubického kraje.

V 17. století však došlo k ekonomické krizi a rybníky byly postupně rušeny a vysušovány. V dnešní době je Bohdanečský rybník největší ze všech, které se ze starší doby dochovaly. V době vyhlášení Státní přírodní rezervace bylo území bohaté na mnoho vzácných druhů rostlin i vodního ptactva, především bahňáků.

V druhé polovině 20. století se bohužel situace zhoršila. Ptáci trpěli především devastací Polákova poloostrova, kde až do roku 1974 probíhal chov vodní drůbeže Státním rybářstvím Litomyšl a intenzivním chovem ryb. Slatinné louky v okolí, které byly původně sečeny a spásány, byly ponechány bez zásahů a rybník nebyl nadále letněn. Vlivem tohoto ochranářsky nevhodného managementuz ačala lokalita zarůstat, zajímavé druhy byly nahrazeny náletovými dřevinami a křovinami. Proto bylo roku 1993 obnoveno kosení rákosí a luk a současně byly likvidovány náletové dřeviny a ve dvou fázích došlo k vymýcení aleje nepůvodního topolu kanadského. Vznikla mozaika ploch ponechaných volnému vývoji a ploch obhospodařovaných, což vedlo opět ke zvýšení biodiverzity. Napomohla tomu i revitalizace rybníka Matka a vytvoření tůní v severozápadní zátoce v roce 1999. Poté následovala revitalizace Bohdanečského rybníka od roku 2005, jeho odbahnění, vytvoření litorálních pásem a soustavy ostrůvků a lagun a rozčlenění rákosinových porostů.

Po skončení první fáze revitalizace Bohdanečského rybníka, která proběhla v letech 2013-2014, vznikly na 15 ha mělčiny a laguny, což prospělo řadě vzácných druhů. Během revitalizace bylo odstraněno taktéž přes 150 000 m³ sedimentů. V lednu 2015 odstartovala poslední etapa revitalizace Bohdanečského rybníka s předpokládaným ukončením v roce 2016. V rámci dokončovacích prací dojde na Polákově poloostrově k výstavbě dřevěné 8 m vysoké pozorovatelny ptáků, prostřednictvím které bude možné přehlédnout větší část rozlohy Bohdanečského rybníka.

Po okraji území rezervace, okolním lesem a loukami, vede naučná stezka o délce 7,25 km. Naučná stezka v západní části rybníka je velmi špatně přístupná a není na ní mnoho k vidění. Již není udržována a je velmi hustě zarostlá náletovými rostlinami a spadlými kmeny stromů. Pro turistiku není vhodná. Pěkně přístupná je východní část stezky, která je součástí cyklostezky. Tato část je vhodná i pro rodiny s dětmi. Cestou je rozmístěno několik informačních tabulí a na Polákově poloostrově je k dispozici pozorovatelna s otevřeným výhledem na rybník. Rybník Matka leží uvnitř rezervace a navštívit ho nelze. Podél východní a jižní části trasy vede cyklotrasa č. 4040.

zdroj: AOPK, wikipedie, ČHMÚ.